V centru druhé povídky Doktor Kazisvět je mladý doktor Heribert (V. Preiss). Je to podivín, žije osaměle, nemá žádné pacienty, neboť jeho světem jsou klasikové. Posluhovačka Jozífková (J. Hlaváčová) se na to nemůže dívat a neustále ho nutí k praktickému životu. Při jednom pohřbu, při nehodě s rakví objeví dr. Heribert, že údajně mrtvý rada je naživu. Po tomto úspěchu se mu pacienti jen hrnou, ale on nikoho nepřijímá a statečně nese přezdívku Kazisvět. Zůstává chudý a oddaný vnitřnímu světu, neboť zná nestálost lidského mínění.